Na konci července se Kralupáci vydali, jako už tradičně, hájit tyrkysové barvy na Bohemku do předhůří Lužických hor. Jede nás pěkných 21 kousků, z toho 7 rozverných náctiletých, jedno torpédo Vašík a jedna ležací Gábinka. Díky včasnému příjezdu do kempu v Novém Boru v úterý odpoledne (ano, také Vašek s Luckou dokázali někam dorazit včas a jako první z Kralupáků) stanujeme všichni pospolu a najde se prostor i na přístřešek uprostřed mezi stany. Luboš s Jirkou se ujímají rolí plánovačů výletů, pečující jednotky, Marcela výživové poradkyně a snídaňářky pro naše náctileté.
První tři etapy se konají u Radvance, hned vedle Nového Boru. V okolí Havraní skály a údolí samoty. První etapa klasika, poté krátká a tak se to střídá. Na klasice trať spíš kratší a kontroly relativně blízko u sebe. Terén zvlněný, údolíčka, balvany a občas masivy skal, mokřady a občas nějaká ta hlubší bažinka. Na krátké je to opravdu krátké, s vysokou koncentrací kontrol i závodníků. Není výjimkou, že se s několika běžci přetahujeme o postup a minipěšinku v terénu. V elitní kategorii máme zastoupení v podobě Honzy Kol. a Ondry (H21E). Zuzky jsou v D21A. Poslední dvě etapy E4 a E5 jsou u Filipova nad Českou Kamenicí. To už je terén náročnější pro skalní fajnšmekry. Samá skála, údolíčka, jámy, hodně popadaných stromů, hodně skopce do kopce, i když celkově tratě nejsou moc dlouhé. Počasí je tropické, kolem třiceti stupňů, sluníčko nemilosrdně peče, mráčky v nedohlednu, a louka se shromaždištěm a oddílovými stany se mění v rozžhavené peklo. Kdo startuje hned po deváté má ještě trochu milosrdnější podmínky. Vašek s Luckou a Gábi trhají po prvním uškvařeném dni partu a namísto oddílového stanu (ano, tentokrát zde stojí i nový žlutomodrý stan Kralupáků) se ukrývají v lese na kraji louky. Kvůli stínu, teplotě, ale i klidu. Což kvituje hlavně Gábinka. V lese je spousta větviček a jehličí na prozkoumání a taky hamaka mezi stromy, kde se náramně dobře spí.
Dařilo se nám velmi. Háňa až na jednu etapu vyhrála kategorii D16B a celkově zvítězila s náskokem 61 minut. Luboš byl s přehledem druhý v H40B. Magda se srdnatě probojovala na stupně vítězů. Po méně povedené etapě E1 a 14. místě se postupně dotahovala na vítěze a skončila celkově třetí v D35B. Dařilo se celkem i Lucce, která skončila 3. a 4. v E2 a E3 v D21C. Luboš s Ondrou si po E2 střihli i sprintové štafety a celkově si vedli dobře a porazili Bauerovic (tak o to šlo přeci především). Celkově mezi týmy skončili KPY SOOB na pěkném místě na první stránce ze tří. Pivních štafet se Kralupy neúčastnily, jelikož při testovacím pokusu byli schopní vyexovat pivo jen Vašek a Honza Kol. Luboš, Jirka a Ondra nasadili spíše tempo vychutnávání odpoledního kapučínka.
Celkem závody prověřili i pečovatelské schopnosti. Tobiáš si užil první etapu a E2 už zabalil se zlomenou rukou, kterou bylo nutno operovat a sešroubovat. Nešťastný pád. Prý místo Marceliných míchaných vajec zkusí dietu v českolipské nemocnici. Ráno před E2 se Vaškovi zosminásobil ret, když ho do rtu bodla vosa. Startuje jako největší rváč a děsí soupeře. E3 zlikvidovala další omladinu, když se Míša předčasně vrátil z lesa. Bolehlav, celková slabost, závratě, pravděpodobně z vedra. Naordinován klid, mokrý hadr na palici a stín. Asi solidarita s Tobiášem. Šárku bodla vosa do rtu. Vejřažkovic Anička a David mají tužší kořínek a zatím se drží. E5 zkouší Tobiáš spolu s Míšou návrat do lesa, ale není jim přáno. Těžký terén a Míšu znovu přemáhá bolehlav.
A co se dělo mimo závodění? Program byl vskutku pestrý. Kochačka na vyhlídce Jelení skok, koupačka v jezírku Na Vorech v zakázaném prostoru (AHA se dostaví prý až když začnou kolem roznášet kontroly na E2) a Radvaneckém rybníku, jídlo ve Sklářské Krčmě v Boru a Lindavě, kde při jídle koukáte, jak foukají sklo. Úžasný je výlet podél řeky Svitávky u Svitavy. Lesní pěšinkou podél řeky, skalním tunelem, zatopeným náhonem na mlýn a prohlídka rozsáhlých jeskyní Pusté kostely. V sobotu výlet do podzemní továrny z dob druhé světové války, kde se montovali nebo skladovali součástky na letadla. Zuzka s Honzou Kol. jdou na feraty v České Kamenici. Výlet korunuje stezka ve Ferdinandově soutěsce a přes Dolský mlýn zpět do kempu u Ferdinanda. Je to krásná pěšinka křižující říčku sem tam. Kolem vody skály. Brodění po kolena až na výjimky, kdy je vody do rozkroku. Gábinka je statečná a absolvuje to s námi.
Bylo to fajn, díky všem za účast, vloženou energii, organizaci, péči, fotografování, vymýšlení programu a pomoc s hlídáním Gábinky. A někdy na zopakovanou. Bez těch úrazů, teda!
Odkaz na Jirkovy fotky ZDE.
Lucka
Lucko, super, děkujeme za barvité líčení Bohemie!