Skalní OB v Tisé, 27. a 28.8.2016

Reporty ze závodů ~ 30. srpna 2016, 14:28 ~ trvalý odkaz ~ 3 komentáře

Ten kraj bříz, jeřabin, borůvčí, vysokého kapradí a pískovcových skal byl vždy moje srdeční záležitost. A tak, když se v Orisu objevil Skalní OB v Tisé, okamžitě jsem se přihlásil. Pořadatelé, KOB Děčín, zmapovali Tiské a Bürschlické stěny a v tomto skalním labyrintu uspořádali dvoudenní čtyřetapový měřený trénink. Kvůli ochraně přírody byl omezený počet startujících, a tak se z oddílu ještě stihl přihlásit jen Bob. A všichni co to nestihli přišli o hodně.

První etapa, Malé stěny, byla seznamovací. Tam jsme poznali, že popisek „skalní sráz, pata“ opravdu znamená kontrolu pod skalkou, ale ta skalka je často tam na té vysoké skále.

Druhá etapa,  Bürschlické stěny, byla klackovitá. Tam jsem odběhl od kontroly a najednou mapa absolutně neodpovídala skutečnosti. A co víc, porouchala se i buzola a ukazovala nějakým naprosto nesmyslným směrem. Teprve když jsem se vrátil ke kontrole mapa se srovnala a buzola zase začala fungovat. Na druhý pokus už bylo všechno v pohodě.

Po druhé etapě se mě Vašek na shromaždišti ptal, kde budu spát. Já, že nevím. Prý ať s ním jedu do kempu. Já, že bych chtěl udělat alespoň malinkatý „vandříček“ údolím Bielatal a spát budu tam, kde padnu. A ahoj ráno. Pěšky přes obec Ostrov na vyhlídku Grenzplatte. To je jedna z nejhezčích vyhlídek v této oblasti. Z vysoké skály shlížíte na kotlinku, kterou začíná  Bielatal. V pozadí večerním sluncem nasvícený Děčínský Sněžník a vám je jasné jak ta obec v údolí přišla ke svému jménu – uprostřed zeleného moře, obklopený útesy pískovcový skal, vyčnívá Ostrov. A pak dál, Herkulovy sloupy a dolů do údolí. Už je tma jako v pytli a tak nabírám směr Böhmen. Padl jsem u studánky Singeborn, kemp Pod smrkem. Rozbaluji spacák a přemýšlím, jestli nevykonám hygienu v nedaleko šumícím potoce. Ne, tak drsný, abych se šel umýt nebudu. Zalézám do spacáku a při pohledu na miliony hvězd usínám. Ráno zpět do Ostrova a prolézám skalní město Volských kamenů. Nějakým řízením osudu se ocitám na vrcholu skály a pohled do kraje mne přinutí usednout a vychutnat si nádhernou scenérii, která se přede mnou otevřela (a sníst zbytek koláčků z domova). Sledoval jsem jak se čára Slunce sune krajem a pak svitlo i mně. Žil jsem v bludu! Takto z výšky bych musel vidět, kdyby se Země pohybovala. Veřte mi. Ani se nehnula. To Slunce se pohybovalo! To Slunce obíhá okolo Země!

Třetí etapa, Velké stěny, východní část, byla horolezecká. Jedna kontrola nebyla proti očekávání nahoře, ale v mezipatře na skalním balkoně a byla docela zábava se pro ni dostat.

Čtvrtá etapa, Velké stěny, central. Touto etapou jsme se s Tiskými stěnami bohužel rozloučili. Podle sdělení pořadatelů bylo uspořádání OB v Tisé povoleno jen jednorázově a vícekrát se už nebude opakovat. Škoda. Ale my jsme tam na štěstí byli, my jsme to viděli a máme zážitky, na které se nezapomíná.

 

Jindra.

HSH Cup, 8. až 10.7.2016

Reporty ze závodů ~ 24. července 2016, 17:07 ~ trvalý odkaz ~ 1 komentář

O týden později jsme vyrazili na další závod a to na Vysočinu, slavný to závod HSH Vysočina cup. Rozhodli jsme se, že ostatním to předvedeme a v pravidelné každodenní tombole vyhrajeme hodinky (všichni).

Bylo nás tam osm. Jedním autem jsme jeli já s Marcelou, Šárkou a Alenou. Druhým autem jeli Honza, Zuzka, Luboš a Hanička. Jak konstatovala Zuzka, překvapilo ji, jak se chováme ekologicky, protože normálně bychom přijeli na závody minimálně čtyřmi auty.

Již cesta byla zajímavá, protože od Jihlavy bylo šestero za sebou jdoucích semaforů, takže jsme přijeli na knop. Sice to pořadatelé v návodu popsali, včetně rychlejší objížďky, ale kdože by to četl…

(číst dál)

(Bob)

Veteran Cup, 1. až 3.7.2016

Reporty ze závodů ~ 24. července 2016, 11:23 ~ trvalý odkaz ~ 1 komentář

Přišlo další léto.
Se začátkem prázdnin jsme vyrazili na první letní akci Veterán cup. Byli jsme čtyři, Lišáci a já. Závody byly to hezké, spíše lokálního charakteru, což plynulo z toho, že celý následující týden bylo nějaké to volno. Ať se jednalo o oslavy Jana z Husi, či dvou nejslavnějších turistů Cyrila a Metoděje.
První den byl městský orienťák, který se odehrával v Kostelci v okolí Cidliny. Mapa byla jednoduchá, ale kdo ji špatně vyhodnotil ( např. já) narazil např. na zavřená vrátka v místech kde podle první úvahy měl být průchod a jiné záludnosti. Jednalo se o drobnosti, které v mapě sice byly, ale v tom fofru si jich člověk nevšiml.
Druhý den jsme se přesunuli do fotbalového areálu v Kostelecké Lhotě. Vesnička jako nic, ale měli ostré i tréninkové hřiště. Tady bylo parkoviště na tréninkovém hřišti a shromaždiště bylo v občerstvovně hlavního hřiště. A hlavně tu bylo občerstvení, kde točili různé nápoje rozličných to barev a síly. A to včetně jídel a obligátních buchet.
Ale k závodu. V sobotu to byla klasická klasika. Mapa generalizovaná, takže najít některé podrobnosti bylo složitější, ale byly tam. Ale dalo se, i když některé kontroly jsem shledával obtížnější a souhlasil jsem s výrokem Jaryna, který kdysi hodnotil negativně práci mapaře. Občas jsem rozvinul jednočlennou rojnici, abych kontrolu našel.
V neděli se odehrávala na stejném místě zkrácená trasa, což byla v reálu klasika na kratší dobu. Ale v cíli jsme se našli všichni. My starší jsme se pohybovali v Top Ten. Hanka obhájila druhé místo ve své kategorii, pouze ji mrzelo, že v cenách nedostala láhev hodnotného moku orienťáckého pivovaru Clock, což hodnotila jako diskriminaci.
Mohu říci, že kdo zde nebyl může litovat. Cestu na rozhlednu nemohu popsat( tam byli pouze Lišáci), protože vydatný déšť mne spláchl již na začátku cesty.
(Bob)

MČR na krátké trati - Hojná Voda, Novohradky

Reporty ze závodů ~ 6. července 2016, 11:31 ~ trvalý odkaz ~ 0 komentářů

Stejně jako vloni jsme se ve složení Zuzka a tři veteráni vydali na MČR na krátké trati. Jáchymovské vývrty vystřídala krásná příroda Novohradských hor nedaleko pramene Dobré vody, a to v Hojné vodě, v pěkném sedle mezi Kraví horou se stejnojmenou rozhlednou a kopcem Vysoká (1 034 m.n.m.). Pro ty, kdo pamatují terény v Sedle u Sušice, bylo to dost podobné - kamenná podložka, borůvčí, klacky, kopce... Zkrátka krásně členitý terén.

V sobotu se běžely rozběhy v části Vysoké v pěkném vedru. Nejdřív posílají do lesa jedenadvacítky, které startují z karantény, což je pro mě vždycky velký zážitek, neboť zde mám možnost potkat se s našimi nejlepšími orienťáky. Na druhou stranu tam nikoho neznám a připadám si tam jako zelenáč :) Závod jsem rozběhla pěkně a za svůj největší úspěch počítám to, že na čtvrté kontrole jsme se ocitla v čele rozběhu A, což tedy netrvalo dlouho, protože na šestku jsem vyrobila desetiminutovou botu a to by se na to člověk mohl rovnou vybodnout, že... Pak si ještě střihnu dvě menší chybky a pomalým finišem ztrácím ještě jednu pozici. Dobíhám s pocitem, že poslední místo mě nemine, nicméně to nakonec stačilo na 16. místo z 24. 

přečíst celý článek

Klacky Open, Ládví, 22.6.2016

Reporty ze závodů ~ 23. června 2016, 08:23 ~ trvalý odkaz ~ 0 komentářů

Štafeta Vejtek-Zuzka-Ondra na 7. místě (a přitom druzí z čistě oddílových štafet)! Super výsledek.
Celkem jsme postavili pro tento závod rekordních 7 oddílových štafet. Byla radost dívat se na množství našich dresů na shromaždišti. Oddíl podpořili jak ostřílení borci, tak i ti, co toho v lese ještě moc nenaběhali. Jako třeba Michal a Terka, kteří předvedli pěkné výkony v tom zapeklitém terénu samá jáma a kámen nebo srázek. Michal šel do lesa sbírat zkušenosti dokonce dvakrát (na vlastní žádost :-)).
Nejmladší štafeta Vojta-Anička-Honza byla po druhém úseku na krásném druhém místě!
Jediné slabší místo závodů bylo vyčítání čipů - čekal jsem celou hodinu a tak jsme s "velkejma klukama" jeli domů až v půl deváté. 

(Jirka K)

Na rajčeti jsou již fotky od JirkyV

Přebor škol v OB, 10.5.2016

Reporty ze závodů ~ 7. června 2016, 15:54 ~ trvalý odkaz ~ 0 komentářů

Přebor škol v orientačním běhu, krajské kolo pro Prahu a středočeský kraj.

10. května se žáci naší školy zúčastnili závodu v orientačním běhu na Kladně. Věkově jsme měli dvě kategorie, proto obsazení družstva bylo různorodé.

Ve skupině D3/H3 startovali Anička Vejražková ze 3. třídy, Vítek Louša 1. třída, Daniel Michálek 2. třída,  Honzík Vobořil 3. třída, v kategorii H5 David Vejražka a Michael Michálek z 5.třídy, Vojta Louša ze 4.třídy a D5 Hanka Pavlíčková z 5.třídy ZŠ Generála Klapálka.

Pro některé to byl první samostatný závod, který se běží podle mapy, mladší kategorie měla značenou trasu fáborky, ale podle mapy si mohli trasu zkrátit. Principem bylo najít a označit zadané kontroly v co nejkratším čase. Důležité bylo, že se nikdo v lese neztratil, všichni doběhli do cíle a společný výsledek stál za to, obsadili jsme jako škola krásné 4. místo z velké konkurence. Děkujeme našim orienťákům a přejeme hodně zdaru do dalšího běhu.

Další ročník orientačního závodu pro veřejnost za námi

Nezařazeno ~ 4. června 2016, 16:39 ~ trvalý odkaz ~ 0 komentářů

Než vložíme článek, můžete se podívat jak jste dopadli: Výsledky 2016

Také už je nahrána spousta fotek.

 

2. PPŽ, Mílíčov, 18.5.2016

Reporty ze závodů ~ 24. května 2016, 09:26 ~ trvalý odkaz ~ 0 komentářů

Ve středu 18.5. se konal 2. závod PPŽ. Běhali jsme v Milíčovském háji. Bylo nádherné počasí, teplota byla akorát vhodná na běh. Terén byl pěkný, rovinatý, a také zde byly bažiny, do kterých mnozí závodníci spadli. Například Petr zapadl do bažiny celý a byl celý od bahna, včetně mapy ,a tak se musel vrátit pro novou na start. Všichni členové našeho oddílu závod dokončili, dokonce i Jáchym, který se ztratil, ale našli jsme ho. A tak jsme se mohli vrátit šťastní domů.
(Petr)


Pražský pohár žactva, Karlín, 11.5.2016

Reporty ze závodů ~ 23. května 2016, 13:59 ~ trvalý odkaz ~ 0 komentářů

 Ve středu 11.5 začal pravidelný seriál šesti středečních závodů Žaket
Pražského poháru žactva (PPŽ) v Praze na Invalidovně. Počasí bylo nádherné, tratě vymazlené, zajištění ze strany organizátorů skvělé – u vyznačených přechodů čekal městský strážník pro bezpečí zejména malých závodníků.  
Dětské tratě vedly po rovnice po parku a areálem školy, delší tratě se
pustily i do svahů Vítkova a dále do Karlína. Ukázalo se, že městské sprinty nám jdou a dokonce nám to dvakrát cinklo. Vojta L byl první v H10, Hanka třetí v D12. I výsledky ostatních jsou dobré, třeba Vojta K 6. v H10, Andulka 8. v HD10L (jako první z holek s náskokem 5 minut na druhou) a Honza 11. v T5.

Reportáž ze závodu můžete vidět i na záznamu České televize
(http://www.ceskatelevize.cz/porady/10103510226-sport-v-regionech/216471290030022-svetovy-den-orientacniho-behu-praha/)
, kde je od času 2:13 i studie běhu jednoho našeho členaJ

 A jako zajímavost statistika doběhu od poslední kontroly do cíle.
 0:19 Kameník Jan,  0:19 Louša Vojtěch,  0:20 Pavlíčková Hana,  0:21 Pavlíček Lubomír,  0:24 Louša Vítek,  0:24 Michálek Michal,  0:24 Vejražka Jiří,  0:24 Vejražková Anna,  0:25 Vejražka David,  0:26 Freyová Michaela,  0:26 Jáchym ,  0:29 Louša František

(Láďa L)

O-Games Wroclaw (29.4. – 2.5. 2016)

Reporty ze závodů ~ 3. května 2016, 20:18 ~ trvalý odkaz ~ 0 komentářů

Zúčastnil jsem se tříetapových doprovodných závodů světového poháru v polské, dolnoslezské Vratislavi. V pátek jsem se ubytoval v tělocvičně v parkové čtvrti nedaleko Haly století a zoo. Vyšel jsem na první obhlídku města. V Polsku byly svátky, všude vlajky a davy. Původně na internetu vyhlédnutá samoobslužná studentská restaurace během svátků nefungovala. V doprav. prostředcích se dá za jízdy koupit lístek plateb. kartou.

V sobotu se běžela klasika na svahu vratislavského „Řípu“ Sleži (přes 700 m n.m.). Startoval jsem až v půl čtvrté (samozřejmě mě pustili do lesa, až když už tam neběhala světová elita), tak jsem se vzhledem k vynikajícímu počasí rozhodl jet busem v 10.00 z Vratislavi a vystoupit na kopec. Po poměrně svižném výstupu a sestupu mezi davy turistů, jsem se nepoučil z mé zkušenosti s rychlostí obsluhy v restauraci z předešlého dne ve Vratislavi, s tím, že jsem to považoval za osamělý incident. Nebyl. Oběd v Sobótce mi opět zabral více času, než jsem očekával, a to mě čekal ještě pěší, po pohledu na hodiny nakonec i běžecký přesun na shromaždiště, které mi po obědě připadalo MNOHEM dál a výš než jsem si pamatoval z mapy. Po bleskovém převléknutí jsem vyrazil směrem na start, oběhl jsem zámek Górka kolem dokola, a červené fáborky nikde, překvapivě ani pořadatelé mi nebyli schopni říci, kde se start nalézá. Nakonec jsem se chytil místního borce, s nímž jsem seběhl půlku kopce, jen proto, aby zjistil od pořadatelů, že na parkovišti se start skutečně nenalézá. Na třetí pokus jsem doběhl na start a kupodivu vystartoval +- včas, s průběhem boxy, a bez připnutého start. čísla, které jsem po celý více než 100 minut. závod držel v ruce spolu s nepoužitými připínáčky… Běželo se na svahu hory. Chvíli mi trvalo zvyknout si na mapu, na které chyběly vývraty a některé menší potůčky. Terén byl především porostově náročný.

Druhou, nedělní etapou byl sprint. Měl jsem startovat po poledni. Podle mapky zakázaného prostoru jsem usoudil, že se shromaždiště nachází nedaleko od ubytování. Vyrazil jsem tedy do města. Neodhadl jsem však čas potřebný pro návrat hromadnou dopravou při neznalosti města. Po návratu do tělocvičny jsem již věděl, že tentokrát start určitě nestihnu... Po citu jsem nabral směr tam, kde jsem čekal shromaždiště. Po radě kolemjdoucí orienťačky jsem se na shromaždiště, a posléze i na start, dostal, nicméně se zpožděním v řádu desítek minut. Samotný závod mi pak připadal velmi snadný. Běželo se z části v náplavové, zarostlé louce u Odry, a z části v areálu nějaké vysoké školy. Odpoledne mi zbyl dostatek času na pokračování prohlídky města. Nakonec jsem našel i pultovou levnou restauraci fungující během svátků, s pestrou klientelou od studentů Erasmus přes opilce, až po holuby a menší ptactvo útočící na stoly.

Poslední etapa se běžela v pondělí ve Slezských Oborníkách asi půl hodiny vlakem od Vratislavi. Běžela se krátká trať na nížinu v překvapivě členitém terénu (výrazný koncový svah ledovc. morény z jedné strany + údolíčka v moréně z druhé strany), bohužel však dosti zarostlém. Zajímavostí ukazující na proměnnost klimatu je, že ve středověku se na tomto na jih orientovaném svahu vytvořeném ledovcem pěstovalo během teplejšího období zřejmě víno.  Tentokrát jsem již nic nepodcenil a vystartoval včas. V mapě byly i vývraty.

Všechny tři etapy měly vysokou hustotu kontrol a pro běh dokonalé počasí. Celkově to hodnotím jako velmi vydařenou akci.

Pár fotek je ve fotogalerii.

 

(Ondra)