SKOB TJ Sokol Kralupy nad Vltavou

Ikdyž se Lenka , naše želízko v ohni islandského OB, vrátila na Vánoce do Čech, sepsala pěkné "pojednání" o tom, jak je to s vánočními islandskými skřítky. Přečtěte si článeček na jejím blogu a bu'dte rádi za našeho Ježíška :-).

Mistři běhu pokládají základy své formy právě teď. A co vy ? Pokud jenom nevíte jak na to pak v tomto článku se to dozvíte.

Zatímco Kolíci pobíhali po Kokořínsku, my jsme s Nýwinkou vyrazily na první závod Pražské zimní ligy. Tradičně jím byly Kalimerovy Sázavské vyhlídky.

S Františkem jsme se potkaly v Posázavském pacifiku a před školou v Krhanicích se nás sešlo asi 50. Čekaly nás hodně dlouhé tratě: C 8km, B 11km, A 14km. Trochu jsem se bála, že nestihneme limit (150min),  ale krásně svítilo sluníčko, a to rozhodlo, poběžíme B. Pouze 5 závodníků se odvážilo na trať A.

Na první kontrolu nad lomem běželi všichni v jednom chumlu, v čele s Jéňou. Pak se "C" odpojilo a nás čekalo, za druhou kontrolou u pomníčku, brutální stoupání až na vrchol Medníku. Než jsem si opsala další písmenko do průkazky, zmizela většina závodníků v nedohlednu. Trochu nám pak dělalo problém, dohledat tu správnou oplocenku s další kontrolou. Ale pak už to šlo dobře, vyfuněli jsme kopec za Zbořeným Kostelcem, přeběhli dvě pole a byli jsme v cíli. Do limitu chybělo 1,5 minuty. Za odměnu jsme si zašli v Prosečnici na Vanovské pivo.

Výsledky:http://www.skpraga.cz/pzl/Pzl2012/Posaz_vyhlidky_vysledky.pdf

 

 

 

Tak jsme se zúčastnili 56.ročníku OBPH. Pro mě a Ondru, se kterým vždy běhám, už to byl desátý rok  !
Letos jsme se těšili obzvlášť, protože závodní oblast nám byla velmi blízká - běhali jsme skoro doma - tedy kolem Dubé.
První etapa je noční, systém závodu byl skorelauf na 200 minut. Naštěstí se poslední ročníky běhá s omezením času, protože kdysi nebylo problémem se z noční části vrátit ve 4 či 5 ráno. To už naštěstí neplatí a tak jsme odstartovali po deváté hodině a zpátky jsme byli "už" před půl 12-tou. Tato etapa byla zpestřena různou bodovou hodnotou kontrol, bonusem za kompletaci všech kontrol na bunkrech, migrující kontrolou, časovou kontrolou a také černočernou tmou :-). S časovou kontrolou to bylo tak, že na ní ve spacáku s kleštičkami ležel ospalý borec a každého prolustroval jestli se dostavil ve stanoveném čase. S bunkry to bylo zajímavé - u prvního byla kontrola psaná uvnitř a já jsem ho nejdříve 2x oběhl, než jsem pochopil, že vchod je zazděný a je třeba se protáhnout poměrně vysoko umístěným úzkým okénkem. Druhý bunkr měl kontrolu na střeše, ale zase Ondra musel vylézt po mně. No a třetí ten jsme nedali vůbec, protože jsme ho objevili až v samém závěru závodu na druhé straně mapy a ještě jsem špatně spočítal čas, který nám zbývá do limitu, takže jsem usoudil, že už ho nestíháme.
Běhalo se na rok staré mapě Červený vrch (dříve Barča) a pár kontrol bylo na mapě turistické.
Z celkem 44 kontrol jsme našli 34 (velkou většinu odvodil Ondra) a dostali za ně 88 bodů což stačilo na parádní 14-té místo z 81 dvojic.
Na noc jsme jeli domů, abychom se vyspali v měkkých peřinách, což přineslo samozřejmě problém s časnějším vstáváním, protože náš startovní čas byl 8:24.
Denní etapa byla také skorelauf, tentokrát však na 400minut. Letos prvně se dalo očekávat že za světla vystartujeme a za světla se vrátíme. Ve většině z předchozích ročníků se denní etapa ve svém závěru měnila opět na noční a bylo tedy nutné mít s sebou dvě čelovky i ve dne, takhle jsme měli jenom jednu - to pro případ nějaké jeskyně.
Pro tuto etapu bylo připraveno celkem 48 kontrol na ploše asi 12km²  a to na třech mapách - na turistické, na mapě Pramenný důl (2007) a mapě Skalisko (2005 !).
Začali jsme jako na Velké pardubické - oraništěm. Naštěstí nebylo mokro. Po dvou turistických kontrolách jsme se dostali na orienťáckou mapu u Vrabcova. Další kontrola byla písmenková (C) tzn. dalo se čekat, že tam bude mapa se zakreslenýma dalšíma kontrolama - ale tentokrát to tak nebylo. Byl tam totiž lavinový vyhledávač, s kterým bylo třeba další kontrolu vypípat. Kontrola 40 byla fest do kopce a tak za odměnu byla umístěná na krátkém přelanění nad prosekanou skálou. Přes "obyč" kontrolu 41 jsme se dostali na turistické rozcestí na Panenském hřebenu, kde bylo třeba chytit migrující kontrolu. Jestli tam ten boreček pochodoval celých 8 hodin, tak si to také docela užil !
Na rozcestí bylo třeba vymyslet další strategii - a to jsetli se pouštět dál na Rač a nebo točit zpátky na Dražejov. Nebylo ještě ani poledne - musíme tedy na Rač. Přes orienťáckou 13 jdeme na kontrolu výrazný strom. Nejsme žádní začátečníci a tak je nám jasné, že kleště budou na stromě. Otázka je pouze jak vysoko. Což vysoko to nebylo - nějakých 7 m, ale "zapomněli" tam nechat lano - je tedy nutné použít vlastní a nahodit si ho šikovně na větev a po prusíkách nahoru. Další kontrolu vybírá Ondra - popisek "vrchol věže lezení III" vzbuzuje moje obavy. Naštěstí skálu poznávám - je to Pustá věž a cestu znám. Dolů slaňuji za borovici. Tady poznáváme rozdíl mezi námi a prvními pěti ve výsledkové listině. Týpek přišel pozdějc, předlez mě na skále a než jsem dolezl nahoru už mě přelézal při cestě dolů - a to já ještě si pak připravoval slanění. No chce to zkrátka větší jistotu pohybu. Kontrola 25 byla další strom (zase bez stabilního lana) a 27 byla věžička Nálevník - lezení II až III, přeskok 2. Přeskok jsme tedy nechápali, nástup do lezecké II-III neřešili a zkusili to s pomocí lana přepadem a ono to šlo. Na věž A jsme "museli", protože tam byla mapka s dalšími kontrolami, i když popisek sliboval lezení za IV nebo přeskok. Nástup na přeskok byl takový uklouzaný sešup - tak jsem vyslal synka. Což jsem tedy neměl, protože si mě takhle měla čas povšimnout nějaká (jak poznamenal Ondra) od pohledu jasná babička, která drze tvrdila, že se známe a že jsme stejně staří :-). Trvalo mi tři další kontroly,než jsem se psychicky sebral ! Dál valíme přes obec Nedvězí do Dražejova. Kontrola 28 II až III nahoru, zpátky lehký přeskok. A na louce pod Dražejovem občerstvovací stanice. Hurá, protože jsem si jídlo a pití ráno zapomněl v autě. Tatranka, čaj, banán, pomeranč.... Vydržel bych tam určitě ještě déle. Nicméně během svačiny bylo třeba najít ještě azimutovou kontrolu. Začínáme odpočítávat čas - volíme co ještě dát a co už ne. Číslo 33 je věžička Dražejovská jehla - po uklouzaných stupech na osolenou plošinku nad jámu a výšvihem na vrchol. Jistíme se přes hodinky a slaňovací kruh. Na závěr nás čeká zlatý hřeb, který je v popiscích popsán jako ostrov tvrďáků. Ve skutečnosti šlo o zelený drdek v rybníce asi 20m od břehu. Ještěže tam připravili nafouklé duše, protože jinak by to končilo zcela jistě plaváním. Takhle to bylo pouze po pás. A pak už jenom běh z Rozprechtic do Dubé a konec .....
Krása , super, nádhera ....
Výsledky, i když nejsou podstatné jsou zde
a pro názornost fotografie (by horoklub RAČ) nebo fotografie2 (by horoklub AKA)

Na IOF už nějaký čas vyhlašují osobnost měsíce. Pro letošní listopad byla zvolena úřadující mistryně světa  na klasické trati Annika Billstam ze Švédska. V článku mě zaujala zajímavá myšlenka - "it has to be remembered that older athletes can also get to the top". Přečtěte si celý životní příběh sympatické závodnice a trénujte, asi nikdo z nás nebude mistr světa, ale vyhrát semtam nějaký krajský závod určitě můžeme !

Neděle byla dnem našeho posledního letošního žebříčkového závodu. A musím říct, bohužel poslední, protože jsme konečně trošku poskočili ve výsledcích. Šárka a Monika v D12 dokončili v krásném čase do 40 minut a  Lukáš, přestože poprvé v lese, našel všech 15 kontrol na trati pro příchozí. Nejlepší naší závodnicí však tuto neděli byla Alena, které skončila s malinkou ztrátou na čtvrtém místě !
A kdeže se to běhalo ? No přece v místě nedělních procházek - v pražské Šárce.

Závody krajského žebříčku skončily - začíná Pražská zimní liga 2012 (PZL).
Kalendář zimních závodů se začíná plnit, bližší informace naleznete zde. Pozor první závod bude už 19.11.2011 !
Dokážeme letos uspořádat jeden závod PZL ?

Dva dny v náročných terénech kokořínských pískovců.

V sobotu klasická trať na mapě Pramenný důl. Běhalo se nahoru-dolu, všude samá skalka. Přestože hodně lidí reptalo, mně se to líbilo - přesně tohle jsem čekal a na to se těšil. Bohužel na mapě přibylo velké množství  zakázaných prostorů a tak mapa byla "zohyzdněna" červeným šrafováním.  
Za oddíl se soboního závodu zúčastnili veteráni a nováček Vašek (H21L) a Zuzka (kuriozně v H21K).
Pro nedělní běhání jsme výrazně posílili - přivezli jsme téměř všechny děti. Charakter terénu byl velmi podobný, jen délka byla odpovídající krátké trati. Naneštěstí jsme se nevyhnuli "začátečnickým" chybám a tak Milena ztratila čip, Franta si vzal špatné popisky a Monika jinou mapu. Doufám, že jsme si to vybrali na hodně dopředu. Za své výkony si především zaslouží pochvalu Jarda (4.místo v HDR), Hanka a Šárka.

V neděli jsme se za téměř letního počasí zúčastnili v hojném počtu dalšího závodu Enacon ligy. Většina z nás podala velmi pěkné výkony. Některé děti běžely zcela poprvé opravdový závod a vedlo se jim moc dobře (viz výsledky). 

Jak možná víte, naše závodnice Lenka odjela na rok studovat na Island. Ovšem nevěnuje se pouze studiu, ale začala se také zúčastňovat tréninků a závodů OB. Jak  takový islandský orienťák vypadá si můžete přečíst na Lenčiným blogu pod tímto odkazem:

http://lenny-vej.webnode.cz/news/orientak-na-islandu/

A protože je Lenka pilná spisovatelka, najdete zde i článeček k OB v České Kanadě, který se konal na počátku prázdnin. http://lenny-vej.webnode.cz/news/ob-ceska-kanada-2011-2-6-7-1/