Poslední zimní den byl opět ve znamení tréninků PZL. Tentokrát jsme jeli k malebnému Točníku na Velkou cenu Líšné.
Už při přihlašování nás překvapily délky tratí – nejdelší A, byla celých 21 km. Proto jsme se tři vydali na nejkratší, „dětskou“ trať a jediná Zuzka běžela delší trať kolem hradu. Bylo nám také řečeno, že se u parkoviště nachází obora se zvířátky, proto jsme ještě před startem udělali dobrý skutek a krmili ovečky, kozy, prasátka a jinou domácí zvířenu.
Protože od rána pršelo, vyplatilo se mít s sebou mapník jako pan Duda a Zuzka, my jsme ho ovšem zapomněly. Běželo se na klasické turistické mapě měřítka 1 : 20 000. Protože mne a mamku tohle malé měřítko mátlo, nenašly jsme dvě kontroly – jako většina lidí v kategorii, což byla třetina povinných kontrol. Mezi nimi byly totiž dlouhé přeběhy a sám organizátor uznal, že ne všechny kontroly mapově seděly. Pan Duda byl šikovnější a našel o kontrolu více, ze které nám dokonce přinesl kousek voskovky, abychom měly průkazku úplnou. Toho jsme ale v rámci fair play nevyužily…
Zuzka přiběhla jen chvíli po nás. Té trať zkomplikovala jedna ukradená kontrola na lávce u potoka, jinak se jí dařilo výborně.
Celkově to byl – až na počasí – moc hezký trénink v krásném prostředí Točníka a Žebráku. Jen škoda, že hrad nebyl ještě otevřený.
Šárka