(Autor – Vašek Klom.)
Již dlouho sleduji nejbližší známý ultraběh Pražskou stovku, ale nápad postavit se na její start jsem nechával hezky uzrát. Až letos jsem si troufl postavit se na startovní čáru v běžeckém vybavení a s co nejlehčím batůžkem, i když jen na vedlejší, kratší variantu závodu.
A tak v sobotu ráno v 6:05 vystoupím z metra na Smíchovském nádraží a jdu si zakoupit jízdenku do Jinců, kde už je fronta lidí též v běžecké či outdorové výbavě. Paní za okénkem už ví, kam si budu kupovat jízdenku, když na mě dojde řada. Ostatní cestující co čekají na spoje zaraženě zírají, co to jako má být J. Jsem celkem nalehko, tak je mi docela zima a začínám se bát, zda jsem to nepodcenil. Z rychlíku přestoupíme ve Zdibech do osobáčku se 4 vagonky a pěkně jej naplníme. V naší cílové destinaci vystoupí 99 % cestujících, osobně jsem zahlédl jen jednu babičku, která pokračovala dál J, strojvedoucí se směje a mává nám…
Pěkně se to čte a z chyb se člověk musí poučit. I tak to je super.
Přečteno (ačkoliv přiznávám, že jsem občas přeskakovala :))
Hlásím přečtení celého článku. Délka je přiměřená délce závodu :-).
Gratulace k výtečnému umístění !